Bc. Martin Doubravský, BCST

„Tělo ví dřív, než to stihne pochopit rozum.“

Téměř dvacet let jsem navrhoval digitální produkty pro startupy i velké firmy a jako Head of UX vedl mezinárodní týmy. Bavilo mě to a šlo mi to. Po letech v tomto tempu jsem ale vyhořel a chvíli trvalo, než jsem si to vůbec přiznal.

Ke kraniosakrální terapii jsem měl dlouho předsudky. Když jsem si ji nakonec šel vyzkoušet, nečekal jsem od ní nic konkrétního. Zaskočilo mě, co se během sezení v těle dělo a kolik z toho neumím popsat. Odcházel jsem hlavně zvědavý, jak to funguje, a právě tato zvědavost mě přivedla k rozhodnutí věnovat se oboru naplno.

Prošel jsem tříletým odborným výcvikem u švýcarského institutu International Institute for Craniosacral Balancing (ICSB), jehož vzdělávací standardy patří k nejpřísnějším v oboru. Výcvik zahrnoval přes 500 hodin výuky anatomie, fyziologie, neurologie, embryologie a práce s traumatem a k tomu stovky hodin supervidované praxe a samostudia. Získal jsem mezinárodní titul BCST a od té doby jsem vedl stovky sezení.

Sezení vypadá nenápadně. Klient leží oblečený na lehátku a já pracuji velmi jemným dotykem. Místo a délka doteku vycházejí z toho, co se v těle právě děje, nikoli z předem daného postupu. Tělo tak dostane prostor přejít z pohotovosti do klidu a uvolnit napětí, které dlouho drželo. Někdo během sezení usne, jiný cítí teplo nebo lehkost, další nevnímá téměř nic a změnu zaznamená až po několika dnech.

Jsem táta tří dětí. V Jablonci vedu mužské kruhy a setkání pro neurodivergentní lidi. Je to prostor, kde se mohou potkat s těmi, kteří to mají podobně, nemusejí nic vysvětlovat a mohou zažít, že na to nejsou sami.

Ve WE CARE mě oslovuje, že zde má kraniosakrální terapie své místo vedle lékařské péče, psychoterapie a fyzioterapie. Vnímám ji jako metodu komplementární medicíny, která lékařskou péči nenahrazuje. V propojení s dalšími obory ale vzniká péče, která člověka nevnímá po částech – a to mi dává velký smysl.